Zamyšlení

Proč nejsme ochotni přiznávat lidská práva i osobám v prostituci? Co nám brání dívat se na osoby, které poskytují sex za úplatu, jako na právoplatné členy a členky naší společnosti? Proč významná část politických diskuzí o prostituci stigmatizuje osoby, které ji poskytují, a snaží se je zneviditelnit či trestat?“ To jsou otázky na jejichž zodpovězení byly napsány zajímavé knihy. Jde nejen o prostitutky,u kterých je vhodnější označení „výkonné umělkyně“, ale i o prostituty. Náš stát se k uvedeným otázkám staví v roli mrtvého brouka, tím však celé odvětví odsouvá do šedé zóny , nevyjadřuje se k němu a má tendenci i možnosti toto prostředí zbytečně kriminalizovat. Dehonestujeme a stigmatizujeme značnou část veřejnosti ať již z řad poskytovatelů či odběratelů služeb. Přestože je Česká republika poměrně liberální společnost, pracovníci v erotickém odvětví často čelí předsudkům. Možná je to tím, že se veřejné debaty o tomto tématu účastní novináři, politici, nevládní organizace a akademici, ale ne ti, kterých se nejvíce týká: samotní sexuální pracovníci a zástupci erotického průmyslu. Zamysleme se prosím.

> 31.01.2017 SPEP / MM

 

 

Vážení přátelé, měsíční příspěvek na září jsem dovolil pojmout s humorem, i když při malém zamyšlení je to humor velmi černý. Důsledkem akcí z obrázku plynoucích byla destrukce pravice, změna orientace vlády a to se všemi důsledky, které jistě pro další generace těch, kteří to budou muset zaplatit, nejsou příliš „oranžové.“

Ale to vše je život, který v naší zemi řídíme svou účastí ve volbách a naším hlasem. A Spep nyní opět pracuje na možnostech legalizace toho, abychom si kdykoliv mohli cokoliv dobrovolně domluvit s kýmkoliv chceme a to z lásky či za úplatu a abychom si užívali života, pokud to jde a neměli jsme v naší posteli oko našeho státu.

raul