Upravený návrh zákona 105/2013 o toleranci poskytování sexuálních služeb

ZÁKON

ze dne………………………. 2014,

o toleranci poskytování sexuálních služeb

 

Parlament se usnesl na tomto zákon? ?eské republiky:

 

?I. I

V  § 10 zákona ?. 128/2000 Sb., o obcích (obecní z?ízení), ve zn?ní zákona ?. 313/2002 Sb., se vkládá nové písmeno d), které zní:

 

,,d) k ochran? ve?ejné morálky, zejména smí zakázat vystavování osob za ú?elem reklamy @Jay Ajayi Kids Jersey na sexuální služby viditelné z ve?ejn? p?ístupných míst, nebo“.

 

Dosavadní písmeno d) se ozna?ujejako písmeno e).

 

?I. II

 

V  § 44 odst. 3 zákona ?. 131/2000 Sb., o hlavním m?st? Praze, se vkládá nové písmeno d), které zní:

 

,,d) k ochran? ve?ejné morálky, zejména smí zakázat vystavování osob za ú?elem reklamy na sexuální služby viditelné z ve?ejn? p?ístupných míst, nebo“.

 

Dosavadní písmeno d) se ozna?ujejako písmeno e).

 

 

?I. III

Zákon ?. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve zn?ní zákona ?. 306/2009 Sb., zákona ?. 181/2011 Sb., zákona ?. 330/2011 Sb., zákona ?. 357/2011 Sb., zákona ?. 375/2011 Sb., zákona ?. 420/2011 Sb., zákona ?. 458/2011 Sb., zákona ?. 193/2012 Sb., zákona ?. 390/2012 Sb., zákona ?. 399/2012 Sb. a zákona ?. 494/2012 Sb., se m?ní takto:

 

  1.      V § 189 odst. 1 zní: „Kdo jiného za p?im?je k provozování prostituce nebo kdo ko?istí z takového jednání , bude potrestán odn?tím svobody na šest m?síc? až na ?ty?i léta, zákazem ?innosti nebo propadnutím v?ci nebojiné majetkové hodnoty.“

 

?I. IV

 

Zákon ?. 200/1990 Sb., o p?estupcích, ve zn?ní zákona ?eské národní rady ?. 337/1992 Sb., zákona ?eské národní rady ?. 344/1992 Sb., zákona ?eské národní rady ?. 359/1992 Sb., zákona ?. 67/1993 Sb., zákona ?. 290/1993 Sb., zákona ?. 134/1994 Sb., zákona ?. 82/1995 Sb., zákona ?. 279/1995 Sb., zákona ?. 237/1995 Sb., zákona ?. 289/1995 Sb., zákona ?. 112/1998 Sb.,

 

zákona ?. 168/1999 Sb., zákona ?. 360/1999 Sb., zákona ?. 29/2000 Sb., zákona ?. 121/2000 Sb., zákona ?. 132/2000 Sb., zákona ?. 151/2000 Sb., zákona ?. 258/2000 Sb., zákona ?. 361/2000 Sb., zákona ?. 370/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod ?. 52/2001 Sb., zákona ?. 164/2001 Sb., zákona ?. 254/2001 Sb., zákona ?. 265/2001 Sb., zákona ?. 273/2001 Sb., zákona ?. 274/2001 Sb., zákona ?. 312/2001 Sb., zákona ?. 6/2002 Sb., zákona ?. 62/2002 Sb., zákona ?. 78/2002 Sb., zákona ?. 216/2002 Sb., zákona ?. 259/2002 Sb., zákona ?. 285/2002 Sb., zákona ?. 311/2002 Sb., zákona ?. 320/2002 Sb., zákona ?. 218/2003 Sb., zákona ?. 274/2003 Sb., zákona ?. 362/2003 Sb., zákona ?. 47/2004 Sb., zákona ?. 436/2004 Sb., zákona ?. 501/2004 Sb., zákona ?. 559/2004 Sb., zákona ?. 586/2004 Sb., zákona ?. 95/2005 Sb., zákona ?. 392/2005 Sb., zákona ?. 379/2005 Sb., zákona ?. 411/2005 Sb., zákona ?. 57/2006 Sb., zákona ?. 76/2006 Sb., zákona ?. 80/2006 Sb., zákona ?. 115/2006 Sb., zákona ?. 134/2006 Sb., zákona ?. 181/2006 Sb., zákona ?. 213/2006 Sb., zákona ?. 216/2006 Sb., zákona ?. 225/2006 Sb., zákona ?. 226/2006 Sb., zákona ?. 215/2007 Sb., zákona ?. 344/2007 Sb., zákona ?. 376/2007 Sb., zákona ?. 129/2008 Sb., zákona ?. 274/2008 Sb., zákona ?. 309/2008 Sb., zákona ?. 314/2008 Sb., zákona ?. 484/2008 Sb., zákona ?. 41/2009 Sb., zákona ?. 52/2009 Sb., zákona ?. 306/2009 Sb., zákona ?. 346/2009 Sb., zákona ?. 150/2010 Sb., zákona ?. 199/2010 Sb., zákona ?. 133/2011 Sb. a zákona ?. 366/2011 Sb., zákona ?. 142/2012 Sb., zákona ?. 237/2012 Sb., zákona ?. 390/2012 Sb. a zákona ?. 494/2012 Sb. se m?ní takto:

  1. V § 49 se na konci odstavce 1 te?ka nahrazuje slovem ,„ nebo“ a dopl?uje se písmeno f), které zní:

,,f) poskytuje nebo užívá úplatné sexuální služby bez použití ochranné pom?cky sloužící k zabrán?ní p?enosu pohlavní choroby nebo sexuáln? p?enosné infekce“

  1. V § 49 odst. 2 se slovo ,,e)“ nahrazuje slovem ,,f)“.

 

?I. V

Zákon ?. 241/1922 Sb. z. a n., o potírání pohlavních nemocí, ve zn?ní zákona ?. 158/1949 Sb. a zákona ?. 88/1950 Sb., se zrušuje.

 

?I. VI

 

Tento zákon nabývá ú?innosti dnem, kdy nabyde ú?innosti výpov??

  1. mezinárodní úmluvy o potírání obchodu zletilými ženami ze dne 11. ?íjna 1933, vyhlášené pod ?. 32/1936 Sb. z. an.,
  2. úmluvy o potla?ování obchodu s lidmi a využívání prostituce druhých osob ze dne 21. b?ezna 1950,
  3. záv?re?ného protokolu úmluvy o potla?ování obchodu s lidmi a využívání prostituce druhých osob ze dne 21. b?ezna 1950,
  4. mezinárodní úmluvy o tom, kterak potírati rozši?ování necudných publikací, ze dne 4. kv?tna 1910, vyhlášené pod ?. 116/1912 ?. z. a recipované vyhláškou ministra zahrani?ních v?cí ?. 184/1922 Sb. z. an.,
  5. mezinárodní úmluvy o potla?ování obchodu s necudnými publikacemi a jich rozši?ování ze dne 12. zá?í 1923, vyhlášené pod ?. 96/1927 Sb. z. a n., a

 

6.   protokolu ze dne 4. kv?tna 1949 m?nící mezinárodní úmluvu o tom, kterak potírati rozši?ování necudných publikací, podepsanou v Pa?íži dne 4. kv?tna 1910.

 

D?vodová zpráva

 

 

Obecná ?ást

 

Zhodnocení platného právního stavu, od?vodn?ní hlavních princip? navrhované právní úpravy a vysv?tlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Hlavním cílem navrhované právní úpravy je otev?en? prohlásit prostituci za legální a to v?etn? souvisejících doprovodných ?inností. Z pohledu p?edkladatel? sou?asné právo nedostate?n? rozlišuje mezi prostitucí nucenou a dobrovolnou. Mnoho muž? a žen provozuje prostituci svobodn? a ze své v?le, p?itom podniky a další poskytovatelé služeb, kte?í jim k tomu poskytují podmínky, se nacházejí bu? v právní „šedé zón?“, nebo p?ímo v ilegalit?. Protože ?eská legislativa v této oblasti nereflektuje aktuální stav v?ci ani v?tšinový spole?enský postoj, je nezbytné uvést ji do souladu s realitou. Dostate?n? není upravena ani problematika sexuáln? p?enosných infekcí. Navrhovaná osnova proto klade d?raz na

  • rozlišení dobrovolné a nedobrovolné prostituce a následnou redefinici kuplí?ství
  • pravomoc samospráv regulovat prostituci vlastní normotvorbou a ?ešit tak situaci „na míru “ tomu kterému území
  • zdravotní ochranu prostitut? a prostitutek

V  d?vodové zpráv? se zákonodárce ztotož?uje s postojem, že sexuálním akt za úplatu není proti dobrým mrav?m a platba za n?j je vymahatelná u soudu, v duchu právního minimalismu jej však nepromítl do paragrafového zn?ní zákona a ponechává jej k posouzení soudu na základ? obecných princip? spravedlnosti.

I nadále platí, že všechny formy nucené prostituce budou zakázány a postihovány. Podle klasické kategorizace se rozlišují t?i základní p?ístupy k regulaci prostituce:

  1. reglementace (regulace, legalizace): klasický a p?vodní p?ístup. Prostituce je trp?na, tedyje legální, je však omezena a dozorována. To platí pro Nizozemí od 1.10.2000, kdy byl zrušen ?lánek trestního zákoníku zakazující ve?ejné domy, nebo pro N?mecko od 1.1.2002. V ?eskoslovensku byl tento p?ístup uplat?ován do 22. 8. 1922.
  2. abolice: Prostituce jako taková není regulována, jsou však stíhány doprovodné jevy, jako je @Michael Thomas Jersey kuplí?ství, obchodování se ženami ?i pornografie, n?kdy též poptávka po prostituci jako ve Švédsku.
  3. prohibice (represe, kriminalizace): prosazuje se od konce 19. století. Prostituce je zakazována a trestána, a? už na stran? nabídky nebo potávky. Cílem je zcelaji vymýtit.

V  ?eskoslovensku byla od velké novely trestního zákona ?. 63/1956 Sb. prostituce stíhána podle

§ 188a jako trestný ?in p?íživnictví (bod 43 novely). Tento trestný ?in spáchal ten, kdo se živil se nekalým zp?sobem a vyhýbal se poctivé práci. Tato skutková podstata byla p?evzata do § 203 zákona ?. 140/1961 Sb., trestního zákona, a vydržela až do roku 1990, kdy byl trestný ?in p?íživnictví zrušen ?lánkem I ?ástí B bodem 70 novely ?. 175/1990 Sb. s tímto od?vodn?ním: „Ustanovení § 203 o p?íživnictví bylo novelizováno vzhledem k tomu, že znak „dává se n?kým vydržovat“ mohl být skrytou formou vynucování pracovní povinnosti. Ministerstvo práce a sociálních v?cí v p?ipomínkovém ?ízení uvedlo, že i znak „soustavného vyhýbání se poctivé práci „je v rodících se podmínkách volného trhu pracovních sil zna?n? problematický a bude znevýhod?ovat nap?. dlouhodob? nezam?stnané apod. Proto navrhovalo tento znak

 

vypustit a taxativn? vymezit, které zp?soby obživy lze považovat za nekalé. Takové vymezení však není možné taxativn? provést. Rada t?chto nekalých zp?sob? (krádeže, podvody a další majetková trestná ?innost) jsou postižitelné podle jiných ustanovení trestního zákona, u ostatních (nap?. prostituce) není spole?enská nebezpe?nost taková, aby bylo nutno používat trestní represe. Proto na doporu?ení vlády bylo ustanovení § 203 vypušt?no. “ Od té doby byla v ?eskoslovensku prostitucejako taková legální.

Trestní zákoník (dále jen „TZ“) se však na n?kolika místech v?nuje trestným ?in?m s prostitucí souvisejícím. Prvním z nich je § 168 TZ – obchodování s lidmi. Osnova nehodlá m?nit ani odstavec první, který se týká nezletilc?, ani druhý, který postihuje obchodování s lidmi za „použití násilí, pohr?žky násilí nebo jiné t?žké újmy nebo lsti anebo zneužívaje jejího omylu, tísn? nebo závislosti,“. Beze zm?ny ponechává i § 190 TZ – prostituce ohrožující mravní vývoj d?tí, nebo? nabízení prostituce v blízkosti d?tí, zejména u škol, nelze tolerovat.

?eský právní ?ádjiž dopad fenoménu prostituce na nezletilé upravuje pom?rn? komplexn?. Mladiství (tedy dosp?lí nezletilí) nesm?jí provozovat sex za úplatu, respektive je trestné poskytovat jim úplatu za pohlavní styk nebo jiné srovnatelné jednání (§ 202 TZ – svád?ní k pohlavnímu styku) nebo dít? k prostituci p?im?t, zlákat, najmout apod. (§168 odst. 1 TZ – obchodování s lidmi).

Po roce 1989 vzniklo n?kolik iniciativ, které m?ly za cíl prostituci právn? redefinovat. Nejvýznamn?jší byla vládní osnova zákona o regulaci prostituce z roku 2005, vycházející z reglementa?ního principu. Poté, co poslanecká sn?movna odmítla vypov?d?t úmluvu o potla?ování obchodu s lidmi a využívání prostituce druhých osob z roku 1950, ji vláda vzala zp?t.

Významnou inspirací této úpravy jsou západní vzory. Je to jednak nizozemská novela trestního zákoníku o zrušení obecného zákazu ve?ejných dom? z 2. února 1999, jednak n?mecký zákon k regulaci právního postavení prostitutek (n?m. Prostitutionsgesetz), z roku 2001, který je významný rovn?ž tím, že ?eší dopady prostituce do soukromého práva. Nep?ímo stanoví, že dohoda o sexuálním aktu za úplatu není proti dobrým mrav?m, takže platba za ni je vymahatelná u soudu. Na druhou stranu zakazuje postoupení této pohledávky. Zákonodárce se s tímto postojem pln? ztotož?uje, v duchu právního minimalismu však osnova problém ne?eší a ponechává jej na posouzení soudu na základ? obecných princip? spravedlnosti. Proto zákonodárce deklaruje podporu výše uvedeného principu coby interpreta?ního zdroje pouze zde, v d?vodové zpráv?.

Rovn?ž jako zdroj inspirace této úpravy je významné rozhodnutí Nejvyššího soudu v Kanad?, ze dne 20.12.2013 (docket 34788). Dané rozhodnutí kanadského Nejvyššího soudu projednávalo otázku ústavnosti 3 ustanovení trestního zákoníku, resp. 3 skutkových podstat trestných ?in?, které se vesm?s týkají prostituce, které byly napadeny z d?vodu porušování základních práv a svobod, zejména práva na bezpe?nost ve vztahu k prostitutkám (a dále v jednom p?ípad? také z d?vodu porušování svobody projevu – nicmén? tato svoboda nebyla shledána jako porušená, resp. se Nejvyšší soud jejím porušení materiáln? nezabýval). Konkrétn? se jednalo o trestný ?in „Zákazu provozování „ve?ejných dom?“  postihující jednak samotné provozovatele, a druhak samotné prostitutky, které zde vykonávají svou ?innost. Nejvyšší soud shledal, že zákon fakticky redukuje za p?ípustný výkon prostituce, která sama o sob? není protizákonnou, pouze na tzv. pouli?ní prostituci a na prostituci vykonávanou v pro prostitutku „externím prost?edí“ (u klienta nebo hotelových za?ízeních apod.) Nejvyšší soud k p?edm?tnému ustanovení uvedl, že zp?sobuje újmu na právu prostitutek, zejména na jejich bezpe?nost, která je hrub? disproporcionální ve vztahu k ú?elu p?edm?tného zákonného ustanovení (ochrana spole?nosti p?ed narušování soužití, nep?ístojnostmi a spole?enským pohoršováním). Ve?ejné domy jsou totiž prokazateln? nejbezpe?n?jším místem pro prostitutky, pro vykonávaní jejich ?innosti, ?ímž tak napadené zákonné ustanovení ve své podstat? znemož?uje prostitutkám mít pravidelnou klientelu, provozovat ?innost v bezpe?ném prost?edí (kde by se nacházeli recep?ní, asistenti, bodyguardi, zvukový monitorovací systém apod), tj. k tomu, aby prostitutky mohli redukovat rizika vznikající p?i provozování prostituce. A dále o trestný ?in „Zákaz užívání/užití výnos? z prostituce“ postihující an bloc všechny, p?i?emž cílem zákonného ustanovení bylo postihnout pouze pasáky a další vyko?is?ovatele, kte?í mají ekonomický zájem na výnosech z prostituce. Nejvyšší soud proto konstatoval, že dané zákonné ustanovení je p?íliš extenzivní, když ne?iní rozdíl mezi t?ma, kdo užívá výnos? prostituce z vyko?is?ovatelských pohnutek a t?ma ostatníma, a to zejména t?ma, kte?í mohou pozitivn? p?ispívat k zvýšení úrovn? ochrany prostitutek, když tyto si nemohou ani najmout nap?. bodyguarda, ?idi?e, recep?ní, ú?etní apod. Takovýto zásah do práva na bezpe?nost prostitutek není dle Nejvyššího soudu vyvážen ani pozitivním efektem ochra?ujícím prostitutky p?ed vyko?is?ováním ze strany pasák?.

Na základ? výše uvedených d?vod? Nejvyšší soud tak prohlásil protiústavnost všech p?edm?tných ustanovení trestného zákoníku, p?i?emž jejich zrušení suspendoval v délce jednoho roku, ?ímž tak dal zákonodárci možnost p?ijat novou právní úprava regulující otázky související z prostitucí, která by neporušovala základní práva a svobody.

Zdravotní hledisko

Prostituce má významný zdravotní rozm?r. P?estože i zde je cestou k trvalému ?ešení p?edevším osv?ta, považuje p?edkladatel za vhodné postihovat p?ípadné rizikové chování spo?ívající v nechrán?ném pohlavním styku p?i poskytování ?i užívání úplatné sexuální služby a ?iní tak prost?ednictvím zavedení nové skutkové podstaty p?estupku. Jakákoli reklama podn?cující k podobn? rizikovémujednáníjejiž zakázána v § 2 odst. 4 zákona ?. 40/1995, o regulaci reklamy.

D?ív?jší legislativní návrhy šlyješt? dále a obsahovaly povinnost zdravotních prohlídek. Zkušenosti ze zahrani?í však prokazují, že p?sobí zcela kontraproduktivn?. Jednak dopadají p?edevším na skupinu snadn?ji kontrolovatelných „profesionál?“ a vyhýbají se skupin? nejrizikov?jší, tj. nap?. drogov? závislým nebo nelegálním p?ist?hovalc?m, druhák vytvá?ejí u klient? klamné zdání, že zdravotní kontrolou prov??ená osoba nem?že být p?enaše?em pohlavní choroby. V d?sledku toho dochází ke zvýšení poptávky po sexuálních službách bez prezervativu. Negativní výsledek testu p?itom vypovídá

 

jen o stavu osoby ve více ?i mén? vzdálené minulosti, ale nemusí samoz?ejm? reflektovat stav aktuální. Dokonce v p?ípad? negativních výsledk? aktuálního testu není tento pr?kazný – nap?. HIV je testem diagnostikovatelné až po t?ech m?sících od nákazy.

Povinné zdravotní prohlídky by také v praxi vyžadovaly uchovávání osobních údaj? sexuálních pracovník?. To by m?lo za následek jejich p?esun do ilegality kv?li obav? ze ztráty anonymity. Podobn? tvrdý postup není vyvážen ani poznatky z terénu, kde díky osv?tové ?innosti odborník? a nevládních organizací v?tšina provozovatel? a provozovatelek sexuálních služeb nabízí bezpe?ný sex a sama chodí na zdravotní prohlídky s v?domím, že ší?ení sexuáln? p?enosných chorobje trestný ?in.

Zkušenosti ze sv?ta jasn? ukazují, že povinné zdravotní testy se neosv?d?ily a mnohem prosp?šn?jší se ukázala cesta prevence, osv?ty a prohlídek dobrovolných. Nap?íklad v N?mecku tyto služby poskytují místní hygienické ú?ady. Jejich hlavním úkolem je prevence sexuáln? p?enosných chorob, informování o zp?sobech jejich p?enosu a možností minimalizace rizika nákazy. Zárove? informují o možnostech anonymního a bezplatného poradenství. Lidé pracující v prostituci nejsou zdaleka jedinoujejich cílovou skupinou, ta zahrnuje i další kategorie osob se zvýšeným rizikem nákazy.

Povinné zdravotní prohlídky prostitutek nedoporu?uje ani OSN ve zpráv? „UNAIDS Guidance Note on HIV and Sex Work“ z roku 2012.

P?edpokládaný hospodá?ský a finan?ní dosah, zejména na státní rozpo?et, rozpo?ty kraj? a obcí

Dopad na státní rozpo?et a ostatní ve?ejné rozpo?ty bude nulový až pozitivní ve form? úspory ve?ejných prost?edk?, nebo? orgány ?inné v trestním ?ízení se budou moci soust?edit místo perzekuce dobrovolné prostituce a souvisejících ?inností na stíhání prostituce nucené. K tomu více d?vodová zpráva k ?lánku I.

Stejn? jako prostituce nebude legalizované kuplí?ství živností. Na § 3 odst. 3 písm. p) živnostenského zákona:   „nabízení nebo poskytování služeb sm??ujících bezprost?edn? k uspokojování sexuálních pot?eb,“ se tak nic nezm?ní. Své p?íjmy budou prostitutky danit stejn? jako jiní podnikatelé, kte?í jsou vykonavateli nezávislých povolání – spisovatelé, herci, sportovci, tane?níci ?i zp?váci. P?íjmy tak budou dan?ny jako p?íjmy z podnikání podle § 7 odst. 2 písm. b) zákona o daních p?íjm?. Bude proto možné uplatnit pouze druhou nejnižší možnou hranici paušálních náklad? – 40 %. Osoby poskytující prostitutkám zázemí a servis budou danit podle povahy poskytovaných služeb a není pro n? t?eba vytvá?et žádný zvláštní da?ový režim.

 

Zhodnocení souladu s mezinárodními smlouvami

Navrhované ?ešení není v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je ?eská republika vázána, a proto je nezbytné tyto úmluvy vypov?d?t. K tomu více d?vodová zpráva k ?lánku VI. Osnova je v souladu s athénskou smlouvou ze dne 16. dubna 2003 o p?istoupení k Evropské unii, vyhlášené pod ?. 44/2004 Sb. m. s., protože EU prostituci ani kuplí?ství nereguluje.

 

Zhodnocení souladu s ústavním po?ádkem

Navrhované ?ešeníje v souladu s ústavním po?ádkem.

 

 

Zvláštní ?ást

 

K ?lánku I

Rozši?uje se výslovná pravomoc obcí pro vydávání p?edpis? v samostatné p?sobnosti k ochran? ve?ejné morálky.

Jak potvrdil nález US Ministerstvo vnitra v. Jirkov z 11. 12. 2007 o vyhlášce Jirkova stanovící povinnost pravidelných se?í ve?ejné zelen?, sp. zn. Pl. ÚS 45/06, ?. 20/2008 Sb., N 218/47 SbNU 871, mají všechny obce v ?R pravomoc originární normotvorby, když v § 26 prohlásil: „ Ustavní soud konstatuje, že ustanovení ?l. 104 odst. 3 Ústavy je nutno nadále interpretovat v linii dosavadních nález? Ústavního soudu tak, že obce jsou p?ímo tímto ustanovením Ústavy zmocn?ny tvo?it právo ve form? vydávání obecn? závazných vyhlášek. Logickým d?sledkem tohoto výkladu potom je, že na rozdíl od vydávání právních p?edpis? v p?enesené p?sobnosti ve smyslu ?l. 79 odst. 3 Ústavy, jehož dikce explicitní zákonné zmocn?ní vyžaduje, k vydávání obecn? závazných vyhlášek v mezích své v?cné p?sobnosti, a to i když jsou jimi ukládány povinnosti, již obce žádné další zákonné zmocn?ní nepot?ebují (s výhradou ukládání daní a poplatk? vzhledem k ?l. 11 odst. 5 Listiny), nebo? pojmov? není právního p?edpisu bez stanovení právních povinností. “

Regulace míst nabízení prostituce je již dnes implicitn? umožn?na § 10 písm. a) obecního z?ízení: „Povinnosti m?že obec ukládat v samostatné p?sobnosti obecn? závaznou vyhláškou k zabezpe?ení místních záležitostí ve?ejného po?ádku; zejména m?že stanovit, které ?innosti, jež by mohly narušit ve?ejný po?ádek v obci nebo být v rozporu s dobrými mravy, ochranou bezpe?nosti, zdraví a majetku, lze vykonávat pouze na místech a v ?ase obecn? závaznou vyhláškou ur?ených, nebo stanovit, že na n?kterých ve?ejných prostranstvích v obci jsou takové ?innosti zakázány. “ Jak konstatoval § 51 v?ta poslední nálezu US Ministerstvo vnitra v. Ústí nad Labem z 8. 3. 2007 o vyhlášce Ústí nad Labem k zabezpe?ení místních záležitostí ve?ejného po?ádku, sp. zn. Pl. ÚS 69/04, ?. 161/2007 Sb., N 44/44 SbNU 557: „Lze tedy shrnout, že sou?asná právní úprava dává obci na výb?r, aby bud prostituci neupravovala v?bec, nebo ji na všech ve?ejných prostranstvích obce zcela zakázala, anebo aby negativn? ?i pozitivn? vymezila ur?itá ve?ejná prostranství, na kterých lze prostituci nabízet. “ Nová právní norma toto soudní rozhodnutí recipuje a tuto pravomoc tak utvrzuje.

Dále se výslovn? stanoví, že je možné zakázat vystavování lidí za ú?elem propagace sexuálních služeb, nebo? je tím porušena lidská d?stojnost a ohrožena ve?ejná morálka. Cílem tohoto opat?ení je možnost prohibice výloh, výkladních sk?íní, oken a podobných soukromých prostor, v nichžjsou osobn? propagovány sexuální služby.

 

K ?lánku II

Vzhledem k tomu, že obecní z?ízení nemá subsidiární p?sobnost ve vztahu k zákonu o hlavním m?st? Prazeje nutné opat?ení ?lánku I zavést i v tomto zákon?.

 

K ?lánku III

Trestný ?in kuplí?ství (§ 189 TZ), který je v základní skutkové podstat? p?e?inem, je subsidiární skutkovou podstatou zlo?inu obchodování s lidmi. Jeho podstatou je, že prostitutky jsou ve vztahu ke kuplí?i dobrovoln?, na rozdíl od obchodníka s lidmi.

Vzhledem k zám?ru p?edkladatele legalizovat poskytování sexuálních služeb a dobrovolné smluvní jednání s ním související, zrušuje se trestnost ?inností, které ve své podstat? dobrovolné jsou, tedy

 

zjednání, najmutí, zlákání a svedení jiného k provozování prostituce. P?im?ní jiného k provozování prostituce se zužuje na p?im?ní nedobrovolné, které neumožní poškozenému se svobodn? rozhododovat, tedy takové, kdy se nejedná o dobrovolnou ?innost, nýbrž se vyžaduje aby pachatel užil násilí, pohr?žky násilí nebo jiné t?žké újmy. zneužil tíse? ?i závislosti poškozeného. Intensita jednání podle aliney první by tak m?la být analogická trestnému ?inu obchodování s lidmi (§ 168TZ).

Alinea druhá se m?ní tak, že ko?ist?ní je trestné jen ve vztahu k jednání obšaženému v alinee první Ko?ist?ní, tak jak je vykládáno dnes, postihuje i osoby, jejichž ?innost spo?ívá ve smluveném podílení se na prostituci jiného poskytováním souvisejících služeb (pronájem prostor, doprava, sjednávání zákazník?), což je dle navrhovatele zcela legitimním podnikáním. Trestnost t?chto ?inností je reziduem represivního socialistického p?ístupu k prostituci, který postihuje jednání ?asté a b?žné a které bývá postihováno jen výb?rov?, p?ípadn? dokonce ú?elov?, což je v rozporu se základními principy trestního práva a práva obecn?.

Trestným tak z?stává pouze ko?istit?ní z nedobrovolné prostituce Zákaz nucených prací nebo jiných forem vyko?is?ování (§ 168 odst. 1 a 2 písm. e) TZ) z?stává nadále sou?ástí skutkové podstaty obchodování s lidmi.

 

K ?lánku IV

Zavádí se nová skutková podstata p?estupku proti ob?anskému soužití, když se pod pokutou ve výši až 20 000 K? zakazuje jednání spo?ívající v poskytování nebo užívání úplatné sexuální služby bez použití prezervativu Tímto ustanovením cílí p?edkladatel na omezení rizika p?enosu pohlavních chorob.

 

K ?lánku V

Dosud platné a ú?inné §§ 14 až 16 zákona ?. 241/1922 Sb. z. a n., o potírání pohlavních nemocí, ve zn?ní zákona ?. 158/1949 Sb. a zákona ?. 88/1950 Sb., zakazují z?izování a udržování „nev?stinc?“ a stanoví povinnost ve?ejné správy z?izovat ústavy, v nichž se „?emeslným prostitutkám“ zajistí do?asný útulek a p?íležitosti k náprav?. Vedle této úpravy obsahuje tento zákon i ustanovení zajiš?ující dozor nad zpustlou mládeží, která vede pohlavn? nemravný život. Proto je nezbytné tento zákon zrušit.

Ustanovení § 12 zákona ?. 158/1949 Sb., o boji proti pohlavním nemocem, zrušilo všechna ustanovení zákona o potírání pohlavních nemocí, vyjma § 14, odst. 2 a §§ 15, 16, 20 a 21. Protože zákon ?. 88/1950 Sb., trestní zákon správní, m?l v § 149 odst. 1 obecnou deroga?ní klausuli, lze dovodit, že byl nep?ímo zrušen též § 20 zákona o potírání pohlavních nemocí – vyzývání ke smilstvu – a § 21 – pohoršlivé provozování smilstva.

 

K ?lánku VI

Ve 4. volebním období (2002-2006) se poslanecká sn?movna zabývala vládní osnovou výpov?di úmluvy o potla?ování a obchodu s lidmi – sn?movní tisk ?. 1081. Ve ?tvrtek 20. ?íjna 2005 byl však souhlas s touto výpov?dí odmítnut. Podle ?lánku 25 úmluvy výpov?dní lh?tajejeden rok. Zárove? s úmluvou je t?eba vypov?d?t její záv?re?ný protokol, který má ve vztahu k úmluv? formáln? samostatné postavení, a další úmluvy.

I v rozm?ru mezinárodních smluv je t?eba mít na pam?ti princip rozlišování prostituce dobrovolné a nucené. Mezinárodní smlouvy, které zapovídají nucenou prostituci (obchodování s lidmi), samoz?ejm? z?stanou v platnosti. Co se týká nucené prostituce, první mezinárodní konference o

 

potla?ení obchodu s ženami se konala v Pa?íži v roce 1885. Výsledkem dalších jednání bylo schválení mezinárodního ujednání k ú?inné ochran? proti trestnému obchodu známému pod názvem „obchod s bílými otroky“ ze dne 18. kv?tna 1904, vyhlášené pod ?. 26/1913 ?. z., a mezinárodní úmluvy ze dne 4. kv?tna 1910, aby byl potla?en obchod s d?v?aty, vyhlášené rovn?ž pod ?. 26/1913 ?. z. Podstatou ujednání z roku 1904 je povinnost státu z?ídit informa?ní ú?ad o kuplí?ství. ?lánek 1 mezinárodní úmluvy o potla?ení obchodu s d?v?aty z roku 1910 p?ikazuje trestat kuplí?ství, a to výslovn? i pro dobrovolnou prostituci, jedná-li se o nezletilé. ?lánek 2 potla?uje nucenou prostituci zletilých. Mezinárodní úmluva o potírání obchodu s ženami a d?tmi ze dne 30. zá?í 1921, vyhlášená pod ?. 123/1924 Sb. z. a n., je jen potvrzením mezinárodním závazk? na poli nucené prostituce. Vzhledem ktomu, že se tyto mezinárodní úmluvy týkají toliko prostituce nucené, není nutné je vypovídat.

Zcelajiná je situace u mezinárodní úmluvy o potírání obchodu zletilými ženami z roku 1933, kterájiž ve svém ?lánku 1 stanoví, že sejedná o dobrovolnou prostituci, nebo?jeho alinea 1 ?íká: „Kdo, aby ukojil chlípnost druhého, najme, zavle?e nebo dodá zletilou ženu anebo dívku, t?eba s jejím souhlasem, za nemravným ú?elem vjiném stát?, bude trestán i tehdy, byly-lijednotlivé ?innosti, které tvo?í skutkovou podstatu trestného ?inu, spáchány v r?zných státech.“

Po vzniku Spojených národ? byly p?ijaty dva procesní protokoly, které vyjád?ily v?li OSN prosazovat d?ív?jší mezinárodní úmluvy na tomto poli. Byl tojednak protokol ze dne 4. kv?tna 1949 m?nící mezinárodní ujednání k ú?inné ochran? proti trestnému obchodu známému pod názvem „obchod s bílými otroky“, podepsané v Pa?íži dne 18. kv?tna 1904, a mezinárodní úmluvu, aby byl potla?en obchod s d?v?aty, podepsanou v Pa?íži dne 4. kv?tna 1910, a protokol ze dne 20. ?íjna 1947 ke zm?n? mezinárodní úmluvy o potírání obchodu s ženami a d?tmi, uzav?ené v Ženev? dne 30. zá?í 1921, a mezinárodní úmluvy o potírání obchodu zletilými ženami, uzav?ené v Ženev? dne 11. ?íjna 1933. Není nutné je vypovídat, nebo? jsou jen procesní, tedy obdobou mezinárodní úmluvy o potírání obchodu s ženami a d?tmi z roku 1921.

Co se týká úmluvy @Michael Thomas Authentic Jersey o potla?ování obchodu s lidmi a využívání prostituce druhých osob z roku 1950 (v jiném p?ekladu úmluva o potla?ování a zrušení obchodu s lidmi a vyko?is?ování prostituce jiného), je doprovázena záv?re?ným protokolem, který stanoví, že dohodnuté je pouze minimální standard. Demokratické státy jako je Rakousko, N?mecko, Nizozemí, Spojené království, ?ecko, Švédsko, Irsko, Švýcarsko, Spojené státy americké, Kanada, Austrálie ji ani nepodepsaly; Dánsko ji neratifikovalo. ?R by se proto m?la p?ipojit k okruhu t?chto stát?. Více ve studii Parlamentního institutu ?. 5.190.

Protože hrozí nebezpe?í, že by se ukon?ení represe dobrovolné prostituce mohlo projevit represí nyní tolerovaných forem pornografie, je vhodné zárove? vypov?d?t úmluvy o potírání pornografie. A?koliv úmluva o rozši?ování necudných publikací z roku 1910 je jen paralelou informa?ní úmluvy ujednání z roku 1904, vzhledem k plné legalizaci m?kké pornografie by m?la být vypov?zena i ta. K úmluv? o potla?ování obchodu s necudnými publikacemi z roku 1923 byl vydán procesní protokol, obdobný protokolu ze dne 20. ?íjna 1947.

 

V Praze dne …..2014

 

Viktor Paggio v. r.